Čestice

Na západ od Volyně nad údolím potoka Peklov se na Šumavském podlesí nachází starobylá osada Čestice, která vstupuje do historie již v roce 1243, prvními majiteli byli Přechové z Čestic.
Z daleka je vidět věž románského kostela Stětí Sv. Jana Křtitele z počátku 13. století, nejcennější stavební památku v obci, jehož východní část od triumfálního oblouku, presbyteriář a kněžiště byla přestavěna ve slohu rané gotiky. Hlavní oltář je dřevěný, barokní, práce řezbáře Jana Hammera z roku 1737. Kostel byl několikrát přestavován a upravován, uvnitř se nachází několik vzácných obrazů s křesťanskou tématikou.

Ze zeleného stromoví zámeckého parku prosvětluje raně barokní zámek z první poloviny 17. století. Přesný datum výstavby zámku není znám, zámek stojí na místě bývalé tvrze, kterou nechal postavit rod Přechů. Přesný datum výstavby zámku není znám, zámek stojí na místě bývalé tvrze, kterou nechal postavit rod Přechů. V současné době je v něm v jedné části umístěna knihovna, obecní a matriční úřad a v druhé části malé regionální muzeum s výstavní síní. Přímo před zámkem pod korunami košatých lip hrabě Rey v letech 1815 - 1827 nechal postavit kamennou renesanční kašnu z tesaných kvádrů, která patří mezi historické památky Čestic.

Již od počátku 2. poloviny 18. století stojí na návsi socha Sv. Jana Nepomuckého a představuje sv. Jana v životní velikosti. Socha stála původně naproti kostelu u fary, ale zřejmě z důvodů přestavby komunikací byla přesunuta na své nynější místo.

 Na zalesněném návrší nad obcí od roku 1821 je ukryt soubor 6 staveb - Kalvarie. Vrh Kalvarie byl poutním místem ještě před výstavbou kaplí. Hlavní svatyně - Kaple povýšení Sv. Kříže - je ve slohu vlašské renesance, její předsíň stojí na 12 dórských sloupech. Svatyni a předsíň nechala zbudovat hraběnka Reyová jako dík za své uzdravení v roce 1820. Okolo svatyně jsou postaveny 4 menší výklenkové kaple Křížové cesty, které po přístupové cestě ve svahu doplňuje ještě Kaple Matky Boží. Tyto stavby nechal postavit Karel Šebastian z Říčan v polovině 18. století, jako náhradu za dřevěné kříže, které nechal na Kalvarii vystavit Michal Hýzrle z Chodů.

 Za žulovými balvany na svahu hory Kalvarie vidíme stát dřevěnou, šindelem pokrytou chaloupku s malou věžičkou na střeše. Je to poustevna, uvnitř s pěkně zachovalou freskovou malbou starého poustevníka. Byla postavena v r. 1821 pravděpodobně jako atrakce ke zvýšení zájmu o slavné čestické poutě. Podle záznamů místní kroniky se nelze dopátrat, zda někdy v Česticích poustevník žil. Jediní doložení poustevníci z našeho kraje žili v Nihošovicích a Radomyšli. Dnešní poustevna pochazí z nedávné doby.
Celou obec ještě doplňuje 7 místních částí - Radešov, Střídka, Doubravice, Počátky s Prkošínem, Nuzín, Nahořany a Krušlov. Dohromady zde žije 952 obyvatel.

- informace jsou částečně převzaté z knihy Čestice sedmsetpadesátileté od Josefa Hartla