Městys

Na západ od Volyně nad údolím potoka Peklov se na Šumavském podlesí nachází starobylá osada Čestice, která vstupuje do historie již v roce 1243, prvními majiteli byli Přechové z Čestic.

Z daleka je vidět věž románského kostela Stětí Sv. Jana Křtitele z počátku 13. století, nejcennější stavební památku v obci, jehož východní část od triumfálního oblouku, presbyteriář a kněžiště byla přestavěna ve slohu rané gotiky. Hlavní oltář je dřevěný, barokní, práce řezbáře Jana Hammera z roku 1737. Kostel byl několikrát přestavován a upravován, uvnitř se nachází několik vzácných obrazů s křesťanskou tématikou.

Ze zeleného stromoví zámeckého parku prosvětluje raně barokní zámek z první poloviny 17. století. Přesný datum výstavby zámku není znám, zámek stojí na místě bývalé tvrze, kterou nechal postavit rod Přechů. V současné době je v něm v jedné části umístěna knihovna, obecní a matriční úřad a v druhé části malé regionální muzeum s výstavní síní. Přímo před zámkem pod korunami košatých lip hrabě Rey v letech 1815 - 1827 nechal postavit kamennou renesanční kašnu z tesaných kvádrů, která patří mezi historické památky Čestic.

Již od počátku 2. poloviny 18. století stojí na návsi socha Sv. Jana Nepomuckého a představuje sv. Jana v životní velikosti. Socha stála původně naproti kostelu u fary, ale zřejmě z důvodů přestavby komunikací byla přesunuta na své nynější místo.

Na zalesněném návrší nad obcí od roku 1821 je ukryt soubor 6 staveb - Kalvarie. Vrh Kalvarie byl poutním místem ještě před výstavbou kaplí. Hlavní svatyně - Kaple povýšení Sv. Kříže - je ve slohu vlašské renesance, její předsíň stojí na 12 dórských sloupech. Svatyni a předsíň nechala zbudovat hraběnka Reyová jako dík za své uzdravení v roce 1820. Okolo svatyně jsou postaveny 4 menší výklenkové kaple Křížové cesty, které po přístupové cestě ve svahu doplňuje ještě Kaple Matky Boží. Tyto stavby nechal postavit Karel Šebastian z Říčan v polovině 18. století, jako náhradu za dřevěné kříže, které nechal na Kalvarii vystavit Michal Hýzrle z Chodů.

Za žulovými balvany na svahu hory Kalvarie vidíme stát dřevěnou, šindelem pokrytou chaloupku s malou věžičkou na střeše. Je to poustevna, uvnitř s pěkně zachovalou freskovou malbou starého poustevníka. Byla postavena v r. 1821 pravděpodobně jako atrakce ke zvýšení zájmu o slavné čestické poutě. Podle záznamů místní kroniky se nelze dopátrat, zda někdy v Česticích poustevník žil. Jediní doložení poustevníci z našeho kraje žili v Nihošovicích a Radomyšli. Dnešní poustevna pochazí z nedávné doby.

Celou obec ještě doplňuje 7 místních částí - Radešov, Střídka, Doubravice, Počátky s Prkošínem, Nuzín, Nahořany a Krušlov. Dohromady zde žije 952 obyvatel.

• informace jsou částečně převzaté z knihy Čestice sedmsetpadesátileté od Josefa Hartla